Máme za sebou první rok na permakulturní ekozahradě, kdy jsme se pěstovaní intenzivně věnovali.
Funguje to.
S nevelkou námahou jsme dokázali vypěstovat kilogramy krásné zeleniny bez chemie a gramy chutného ovoce. Pro ovoce to byl hrozný rok.
Co fungovalo a co ne?
Vyvýšené záhony
Učarovali nám.
Není to ale zadéčko. Mají svoje pro a proti:
Pro. Máme plnou kontrolu nad obsahem.
Pro. Jsou výše, neohýbáme kvůli nim tolik naše hrby.
Pro. Líbí se nám.
Pro. Plevel nemá šanci.
Proti. Pracné na realizaci. Není to jen tak zbouchat takový záhon. Mít ho na zemi bez konstrukce je sto krát jednodušší.
Proti. V krajích se můžou držet slimáci a podobná havěť. Internety to tvrdí. V roce 2023 jsme s tím ale problém neměli.
Proti. Je to makačka navozit do nich hlínu.
Průhledná geotextilie
Nebo taky skleník za pár korun. Na jaro jsme krásně videli jak rostliny pod textílií jsou vetší a krajší.
Podobně v léte můžete zeleninku uchránit před mordorem ze slunce nebo škůdci.
V roce 2024 jdeme ještě o krok dál a budeme mít i mini a maxi foliáč.
Mulč
V tradičním zahradničení se používá málo. Lidé raději plejou a intenzivně zalívají. Tomu ale já nerozumím. Mulč nám šetří mraky času na zahradě: plejeme minimálně, zalíváme méně, plody jsou čisté bez hlíny (takže se dají hned bágrit) a k tomu jako bonus máme lepší půdu jak se mulč rozkládá.
Ne všecho je ale růžové. Na jaro je třeba mulč odhrnout bokem, aby se půda rychleji ohřála. Když jsme mulč nechali jak byl, mohli jsme krásně vidět, že naše plodiny začali vylézat ven později. Další věc je, že ho človek musí někde sehnat: neroste na stromě. Vlastně roste, třeba ho ale proměnit ve štěpku. Také funguje listí, posekaná tráva, seno, kompost, atd.
Jezírko
Na text nezbyly prachy. Tady je to krásně popsané.
Spirála Bára
Napsala manželka
V jedné chytré knize jsem se dočetla, že pokud to někdo myslí s permakulturní zahradou vážně, tak by si jako jednu z prvních věcí měl vybudovat bylinkovou spirálu. Velmi mě tato myšlenka nadchla, neboť bylinky v zahradě prostě nesmí chybět a mít je hezky pohromadě a ještě na krásném, úhledném a zajímavém místě je prostě pecka.
Bylo úžasné, že jsme využili suť ze základů bývalého skleníku, různé kameny a pařezy, které se nám válely po zahradě. Ty pařezy nakonec vytvořily na spirále krásné ornamenty, že mě až samotnou překvapilo, jak se celé dílo povedlo a že to vypadá i celkem esteticky.
Na spirále máme zatím pár nenáročných trvalek. Koncept je takový, že má být dlouhodobě bezúdržbová, jednotlivé bylinky by se měly postupně rozrůst tak, že na plevel nezbude místo. Zatím ale nejsme tak daleko a proto musíme pilně mulčovat. A tím že je tam zatím dost místa, zasadili jsme na zkoušku pár semen koriandru, který jinak plánujeme do klasických záhonů. Ten se tam výborně uchytil a my jsme si tak koriandru mohli užít ještě teď v zimě.
Co dodat, Bára je skvělá, dílo se povedlo, zkusíme příští rok doplnit ještě pár bylinek (kontryhel - alchemilka, lékořice,…) a budeme doufat, že tam za pár let bude ta divočina, která mě tak nadchla, když jsem spirálu někde viděla poprvé. Jo a taky doufáme, že bude fungovat ta bezúdržbovost a když ne, tak mulč to jistí.
Kompostér
V roce 2022 jsme kompostovali na hromadách. Funguje to skvěle, ale zabírá to místo a nevypadá to úplně hezky.
Tchán byl moc hodný a vyrobil nám na míru kompostér z odpadového dřeva. Jsou to tři kubíkové komory které plníme shora a zakrýváme biomasu kartonama. Bohužel se plní až moc rychle.
Kompostér je úžasná investice, hodně to ušetří místo pro spracování biologického materiálu. Ještě musím poladit přední část — je těžké se dovnitř dostat. Přehazování a vybírání hotového kompostu je nepříjemné.
Příroda si dělá co chce
A to je úžasné a fascinující. Na druhou stranu, ale… Pořád nevíme jak spolehlivě odolávat útokům hrabošú, kočkám co kutrou, krtkům, hmyzím škůdcům, bakteriím, plísním co napadají naše rostliny.
Něco roste hodně, něco méně a pár rostlin vůbec.
O tom ale celá zahrada je, nekonečné objevovaní plné překvapení.
Jako napřiklad když dojdete na zahradu a zistíte, že všechen hrách zmastili králíci. A pak se pustili do jahodníku.
Hugelkultur zahony
My jim říkáme hory. V naší rovinaté zahradě tak působí.
Teorie je jednoduchá: vykopat díru, naházet tam dřevo, zaházet hlínou, kompostem a vyrobit hrb. Dřevo se bude rozkládat a akumulovat vlhkost. James ukazuje jak to vypadá uvnitř po určité době.
V roku jedna jsme na našich horách měli dýně, ufa a cuketu. Fotky mluví za sebe.
Těším se až v roku dva zkusíme i jinou zeleninu.
